Na Komodo za varany…a plasty!

Pokud bude někdo někdy chtít natočit další díl Jurského parku, rozhodně by to mělo být v Národním parku Komodo! Najdete ho na souostroví Malé Sundy v Indonésii, konkrétně na ostrovech Komodo, Rinca, Padar a pár dalších okolních ostrůvcích. Nejrychlejší cestou, jak se sem dostat, je letecky do města Labuan Bajo, které je výchozím bodem pro všechny, kteří se chtějí na vlastní oči přesvědčit, že v přírodě pořád ještě volně žije něco tak nepředstavitelného, jako jsou komodští varani nebo taky komodští draci.

IMG_2784

Proč nepředstavitelného? Varani jsou největší ještěři na světě. Věrohodný zdroj Wikipedie říká, že takový průměrný varan měří kolem 3 metrů a váží asi 80 kilo. Je schopný ulovit divoké prase, jelena nebo buvola. O soužití lidí s varany se tu traduje legenda:

Legenda o dračí princezně

Před mnoha lety žila na Komodu princezna, které lidé říkali Putri Naga nebo taky dračí princezna. Ta se provdala za muže jménem Majo a porodila mu dvojčata: chlapečka, kterého pojmenovali Si Gerong a malé dráče, holčičku Orah, která byla vychovávána v okolních lesích. Ani jeden ze sourozenců o svém dvojčeti nevěděl.

O několik let později jel mladý Si Gerong lovit do lesa. Když se hnal za jelenem, vynořil se najednou z hustého křoví obří ještěr. Si Gerong se ho chystal zabít, ale vtom mu do cesty vstoupila neznámá žena: „Nezabíjej to zvíře, chovej se k němu jako k sobě rovnému, je to totiž tvoje sestra, Orah.“ Od té doby se obyvatelé ostrova začali chovat k ještěrům s úctou a respektovat, že žijí v okolních lesích a loví zdejší zvěř. A tak je tomu dodnes.

I když ne tak docela… My lidé jsme se totiž už mezitím zasloužili o to, že se počet varanů pořád zmenšuje, a právě proto na jejich ochranu vznikl Národní park Komodo.

IMG_2677

Zabookovat jednodenní výlet, který většinou zahrnuje všechna hlavní turistická lákadla, což je návštěva ostrovů Komodo a Padar spolu s tzv. Pink Beach a šnorchlováním s mantami, je vlastně taková hra s turisty. Hlavní ulice města Labuan Bajo je prakticky jedno turistické informační centrum vedle druhého, ale prodejci mají podstatně rozdílné ceny. U jednoho stál výlet 4.000.000 rupií, druhý za něj chtěl 1.200.000 a třetí 500.000. Záleží jen na tom, co si necháte líbit.

Padar Island

Na ostrově Padar varani už bohužel vyhynuli, naposledy je tam viděli v 70. letech 20. století. Asi po půlhodinovém stoupání do strmého kopce v šíleném vedru, kdy objevíte všechny dosud nepoznané póry na těle, se vyškrábete na vyhlídku Three Beaches, která určitě stojí za to. Vidíte najednou tři krásné pláže, každá z nich má jinou barvu – bílá, černá a růžová – a taky máte skvělý výhled na okolní ostrovy.

KZYKE0282

Pink beach a plasty

Pink Beach je jedním z těch míst, u kterých reklama předčila skutečnost. Podle fotek a propagačních letáků po celém Labuan Baju čekáte skoro zázrak, panenskou pláž, která má navíc díky korálům růžovou barvu! Ve skutečnosti tu narůžovělou barvu pořádně poznáte, až když ji projedete filtrem na Instagramu a to ještě musíte přijet ve správnou denní dobu a mít štěstí na dobré světlo. To všechno by ale nevadilo, protože by to pořád bylo hezké a neobvyklé místo, kde můžete chvíli relaxovat. Co vás ale vítá už z dálky, je nepředstavitelné množství plastu.

IMG_2866

Jsou všude. Je jimi zaplavená celá Indonésie a v kontrastu s touhle, jinak úchvatnou, přírodou, je ten pohled ještě žalostnější. PET lahve, jídelní boxy, kelímky od jogurtů, obaly od šampónů, brčka… „Jít na pláž“ tady není samozřejmostí, ale výsadou. „Čisté“ pláže jsou tady jen součástí resortů nebo plážových barů, do kterých musíte zaplatit vstup, což je garancí toho, že tam párkrát za den projde někdo, kdo plasty uklidí. Ale i tak bojujete s větrnými mlýny, protože s každou další vlnou připlave nová várka, nové plastové lahve, všechny se stejným vzkazem. Že tohle není sranda, že tohle není ráj. Je to naopak strašně smutný pohled, když příroda bojuje s tím, co jí my lidé děláme. Potom, co jsem tu viděla, nemyslím, že má ještě někdy šanci vyhrát… 

IMG_3057

Indonésané to neřeší. I když si jdete koupit jen žvýkačky, automaticky vám je cpou do plastové tašky.  Byli jsme svědky toho, jak použité plasty prostě hodí za plot, protože co nevidím, to vlastně neexistuje…A spolu s romantickým západem slunce se každý večer po celém městě šíří i vlna šíleného smradu, protože když už se to hromadí i za plotem, tak je nejlepší to spálit…

IMG_3210

Slibované šnorchlování s mantami se nekonalo vůbec. Když jsme přijeli na místo, dozvěděli jsme se, že tam vlastně manty už nějakou dobu neviděli… A tak je cynická poznámka Kanaďana Mika možná vlastně docela trefnou tečkou: „Manty už tady bohužel vyhynuly, ale máme tu skvělé černé plastové tašky, které vypadají skoro stejně.“

IMG_2706.JPG

 

 

 

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s